TURNOVSKÉ MUZEUM ZAHÁJÍ VÝSTAVU PŘÍBĚH TIBETU

Ve středu 28. února od 17 hodin bude ve výstavním sále a v Klenotnici turnovského muzea zahájena výstava Příběh Tibetu. Zapůjčena je z Národního – Náprstkova muzea v Praze, kde měla za velkého zájmu návštěvníků premiéru v roce 2017.

“Tibet, tibetská kultura a tibetský budhismus je v našich zemích poměrně známý. Myslím že Češi, v porovnání s jinými obyvateli Evropy, mají na toto téma poměrně hluboké znalosti. Nicméně ty znalosti se zpravidla obrací jenom k určité oblasti. Proto je na výstavě poměrně hodně textových panelů, které seznamují s dějinami a ikonografií tibetského budhismu. Chceme tím hlavně ukázat rozdíl mezi geografickým, historickým a kulturním Tibetem,” popisuje v průběhu instalace výstavy její autorka a kurátorka PhDr. Helena Heroldová z oddělení čínských a lamaistických sbírek Náprstkova muzea a souhlasí s poskytnutím krátkého rozhovoru.

Můžete upřesnit odlišnost mezi geografickým, historickým a kulturním Tibetem? 

"Lidé si většinou Tibet spojují s tibetskou autonomní oblastí v Čínské lidové republice. Oblast kulturního Tibetu je ale daleko širší než oblast geografického či historického Tibetu. Na konci 19. a počátkem 20. století se mnozí cestovatelé domnívali, že navštívili Tibet, ale ve své podstatě zavítali do severní Indie nebo Mongolska. Právě proto jsou na výstavě předměty nejen z Tibetu, ale také z Číny a Mongolska.”

Z jakého období vystavené exponáty pochází?

“Je zde například několik předmětů z Číny, pocházejících z 18. a 19. století. V té době vládla v Číně dynastie Čhing a panovníci této dynastie byli Mandžuové. Nebyli to etničtí Čínané, pochází z jižní Sibiře. V 17. století Čínu dobyli a vládli zde až do roku 1911. Mandžuové nechávali zhotovit předměty tibetského budhismu v nádherné podobě. Jsou zde předměty i s datací vlády určitých císařů. Jedná se o plastiky, hliněné obětiny či portrét vysoce postaveného mnicha. Vystavena je zde také například závěsná malba, kterou získal ve 30. letech malíř Vojtěch Chytil, když působil v Číně ve městě Džehol. Je to město v hornaté krajině, kde mandžuští císaři trávili volno a připomínalo jim jejich pravlast. Do dneška zde jsou velké paláce a budhistické chrámy. Z různých období je také mnoho dalších exponátů z Tibetu nebo Mongolska.”

Některé předměty jsou vyrobeny z lidských ostatků. 

“Jedná se o bubínky a další hudební nástroje z lidských lebek nebo kostí, jsou to rituální liturgické předměty. V minulosti se často sbíraly i proto, aby trošku šokovaly evropského sběratele. Nejen Náprstkovo muzeum, ale i jiná evropská muzea mají sbírky tohoto charakteru. Tibetský budhismus je postaven na obřadech, kterých je celá řada - obřady osobní, veřejné, malého či velkého rozsahu či několikadenní. Obřady mají vždy určitý účel a u některých se používají právě nástroje z lidských ostatků.”

Děkuji za rozhovor

Kurátorka výstavy Příběh Tibetu PhDr. Helena Heroldová z Národního – Náprstkova muzea v Praze.

Flétna vyrobená z lidské stehenní kosti.

(pm)