TURNOV SE ROZLOUČÍ S VÁCLAVEM ŽATEČKOU
Akademický malíř a čestný občan Turnova Václav Žatečka zemřel po krátké nemoci 30. ledna. Poslední rozloučení s umělcem, který v mnoha směrech spojil svoji odbornou i uměleckou činnost s Turnovem, proběhne v pátek 9. února od 13 hodin v turnovské smuteční síni.
Akademický malíř Václav Žatečka se narodil ve Znojmě 7. července 1941, ale svůj život soukromý i profesní spojil s Turnovem. Krátce po absolutoriu na pražské akademii se v roce 1969 trvale usadil v Turnově. Působil v té době jako učitel výtvarné výchovy v Lidové škole umění v Turnově a Lomnici nad Popelkou, stal se členem výtvarné komise Turnovského kulturního střediska, pod jehož hlavičkou pak uspořádal několik výstav (např. podílel se na výstavě k 700. letům založení Turnova).
Na spolupráci s ním vzpomínají i turnovští divadelníci, pro které vytvořil výpravu Našich furiantů a pohádky Kráska a medvěd. Roku 1973 se stal pedagogem na turnovské šperkařské SUPŠ, kde vyučoval odborné kreslení a modelování. Se sochařkou Alenou Zetovou až do příchodu generace mladých učitelů na začátku 80. let výtvarně vedli všechna tehdejší oddělení. Podílel se tehdy také na tvorbě kopií žezla a říšského jablka z českých korunovačních klenotů a později též klenotů Pražského Jezulátka pro španělskou Sevillu (1992). O své zkušenosti a znalosti se ochotně dělil také mimo školu jako odborný vedoucí kroužku turnovských amatérských malířů. Přitom samostatně tvořil a vystavoval v Turnově, v Praze, Ostravě, Liberci, Semilech a rodném Znojmě.
Žatečkův podíl na rozvoji turnovské SUPŠ vzrůstá v roce 1990, kdy se stal poprvé ředitelem školy, jeho ředitelské období pak trvalo do roku 2001. V té době prožívalo české školství čas reorganizací, změn personálních i učebních plánů, zavádění nových předmětů. Pod Žatečkovým vedení se je podařilo provést bez narušení kontinuity a charakteru výuky, která se dokonce rozšířila o nový obor - umělecké odlévání kovů. Také se mu podařilo prosadit citlivou rekonstrukci secesní školní budovy zohledňující její architektonické a dekorativní kvality. V závěru svého funkčního období se podílel na organizační a obsahové přípravě VOŠ pro restaurování kovů.
Ředitelé turnovské šperkařské školy byli zpravidla také významnými činiteli kulturního a společenského života ve městě, například Josef Mašek, Antonín Karč nebo Zdeněk Juna, kteří pozvedli a udržovali vysokou úroveň ústavu byť i v nelehkých válečných letech, k tomu samostatně tvořili a kromě toho vedli i bohatý spolkový a veřejný život. K nim můžeme bezesporu přiřadit i Václava Žatečku. Již byla zmíněna jeho součinnost s amatérskými umělci ve městě a okolí. Byl ale také předsedou obnoveného výtvarného sdružení Turnovské dílo a členem pěveckého spolku Musica Fortuna.
Václav Žatečka dlouhodobě prokazoval svou odbornost a pozitivní vztah k Turnovu a Českému ráji ve výtvarných porotách a jako člen komise pro městskou památkovou zónu. V novodobých dějinách našeho města bychom jistě našli další podobně zdatné a obětavé pedagogy nebo uznávané výtvarné umělce. Málokterý z nich však dokázal spojit svou odbornou a uměleckou činnost s aktivním přístupem k věcem veřejným v takové míře, jako právě Václav Žatečka.
PhDr. Miroslav Cogan