POKLADY PODZEMÍ V MUZEU ČESKÉHO RÁJE

01_poklady.JPG

Hojně navštívené zahájení výstavy POKLADY PODZEMÍ proběhlo 24. ledna.

Po lesku záhájení a proslovech odborníků nebo umělců začínají žít výstavy svým vlastním životem, jehož délka je určena programovým rozvrhem pořadatele. Více než o čas jde ale o obsah, který v kladném případě dokáže v myslích návštěvníků časový rámec konání výrazně překročit a zanechat nesmazatelnou stopu. Takovou ambici mají POKLADY PODZEMÍ, v turnovském muzeu slavnostně představené 24. ledna. 

Výstava je výběrem nejvýznamnějšch objevů archeologického oddělení Muzea Českého ráje za poslední desetiletí v oblasti, kde provádí archeologickou památkovou péči. To znamená region svojí rozlohou překračující okres Semily. 

Expozice ve výstavním sále nejvyššího patra muzea je rozdělena do dvou základních částí. Téměř celý prostor při vnější obvodové stěně obou propojených sálů je vyhrazen mimořádnému objevu kostela sv. Alžběty v Jilemnici, za který byl tým turnovských archeologů nominonován k udělení prestižní ceny Patrimonium pro futura za rok 2016. Tato cena nemá, na rozdíl od medailí sportovních, žádná druhá nebo třetí místa. O to více je ceněna jen samotná nominace mezi autory několika nejvýznamnějších archeologických nálezů daného roku v rámci celé země.

Zastavme se krátce u průzkumu v Jilemnici. Počátky kostela sv. Alžběty, zaniklého požárem v roce 1788, byly prokázány v období druhé poloviny až závěru 13. století. Upřesněn byl také nejednotný výklad o podobě zaniklého kostela – jednalo se o rozsáhlou stavbu s presbytářem. 

Z dalších významných nálezů jmenujme objev tří kostrových hrobů, náležejících tehdejším majitelům jilemnického dominia – Valdštejnům. Podařilo se také najít zděnou hrobku, kde bylo původně uloženo několik potomků Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. 

Výsledky výzkumu současně mění jeden zásadní údaj o historii Jilemnice. Pod kostelem sv. Alžběty byla nalezena základová zeď, náležející s největší pravděpodobností předchozí sakrální stavbě, zřejmě dřevěného kostela. Tento objev, společně s dalšími stopami osídlení v zámecké zahradě, posunuje prokazatelné počátky Jilemnice minimálně o jedno století zpět před první zmínku o ní z roku 1350.

Druhá část výstavy zavede návštěvníky převážně do historie Turnova a jeho okolí. Objev úpravny železné rudy ve Všeni ze 17. století, kolekce unikátních kovových artefaktů Keltů a Germánů ze skalního hradiště Čertova ruka na Hruboskalsku, zrekonstruované nádoby ze žárových hrobů z pozdní doby bronzové, nalezené při archeologickém výzkumu v průmyslové zóně Vesecko a další nálezy např. z ulice Dvořákova.

A nakonec dva poklady, které si většina lidí při vyslovení tohoto slova vybaví. Tím starším je soubor 40 ks stříbrných pražských grošů Václava II. a 119 ks Jana Lucemburského. Nalezen byl v loňském roce v malé keramické nádobce nedaleko lyžařského vleku na Kamenci u Jablonce nad Jizerou. Další mincovní poklad je podstatně mladšího data. V Roztokách u Jilemnice byl uložen v nábojnici ráže 75 mm do země krátce po uzavření Mnichovské dohody na podzim 1938 a obsahuje nejen české mince různých hodnot.

Výstava byla v turnovském muzeu zahájena ve čtvrtek 24. ledna a vidět ji můžete až do konce března.

Vedoucí archeologického oddělení turnovského muzea Jan Prostředník u modelu kostela sv. Alžběty z druhé poloviny 13. století.  

Stříbrné pražské groše Václava II. a Jana Lucemburského byly v keramickém nádobě do země zakopány krátce po roce 1340 při tehdejší stezce, vedoucí z vnitrozemí přes Krkonoše do Slezska. Poklad byl nalezen v loňském roce nedaleko Jablonce nad Jizerou.

(pm)




Zprávy Turnovska

TURNOV ZŘÍDIL NOVÝ VOLEBNÍ OKRSEK

NA DOPRAVKU BEZ FRONT A LEVNĚJI

POVOLENÁ HRANICE HLUKU BYLA PŘEKROČENA

JIZERA SE ZASTAVILA NA II. POVODŇOVÉM STUPNI