POCTA U POMNÍKU PADLÝM

188foto-starosta-j.JPG

Připomenutí Dne vítězství je ze strany vedení města každoročně věnována značná pozornost. Téměř neměnná účast zástupců radnice, armády, spolků a veřejnosti vytváří komorní, ale důstojnou kulisu  při kladení věnců u pomníku padlým ve Skáově ulici. Letošní projev starosty, tradičně reagující na aktuální události, přinášíme v plném znění bez úprav.

Vážené dámy, vážení pánové,
dnes si připomínáme 77. výročí vítězství protifašistické koalice a ukončení 2. světové války. Od tohoto okamžiku již v řece Jizeře uteklo mnoho vody a skutečných žijících pamětníků, kteří by nám mohli předávat historickou zkušenost je bohužel čím dál méně. O to víc je nutné si navzájem připomínat naši nezpochybnitelnou československou historii svázanou s nefalšovanou odvahou a hrdinstvím, ale rovněž i s činy našich lidí, které v nás hrdost nevzbuzují. 

V minulém roce 2021 se nás zde sešla skutečná hrstka. Ne, proto, že bychom snad nechtěli, ale protože to prostě nebylo možné. Pandemie zákeřného covidového viru řádila v celém světě a jen v naší republice díky ní umřelo více jak 40 tisíc obyvatel. To jsou skoro tři celé Turnovy, které do posledního obyvatele zmizely ze světa. Nikdo si asi v roce 2019 nedokázal něco takového představit. Stejně tak, jsme si nedokázali jistojistě představit v 21. století válečný konflikt, který svou agresí rozpoutalo Rusko vůči suverénní Ukrajině 24. února 2022. Den, který bude černým písmem vepsán do historie civilizace a evropského soužití. V dnešní řeči se pokusím nalézt paralely současnosti a událostí 2. světové války, které si zde právě připomínáme.

V rámci ospravedlňování svých kroků začal Vladimír Putin používat tak velmi podobná slova a výrazy, jakých jsme v minulosti mohli slyšet od Adolfa Hitlera nebo Radka Mladiče. Hovořil o ukrajinském nacionalismu, o právu ruské menšiny na své území, o bezpečnostním ohrožení hranic Ruska, o historické velikosti Sovětského svazu a jeho ideálech, které ukrajinská reprezentace pošlapává. V televizi a internetových kanálech běžel v přímém přenosu útok velkého Ruska na celé území Ukrajiny, včetně skutečně hrdinného boje Ukrajinců proti obrovské přesile.

Sami si někdy poslechněte projev Vladimíra Putina, pak si poslechněte projev Adolfa Hitlera v době Mnichovské dohody a překvapivě zjistíte, kolik podobných argumentů bylo opět po více jak osmdesáti letech zopakováno. Bohužel byly zopakovány i jiné, mnohem ostudnější činy spojené s válečným konfliktem. Opět dochází k vykopání masových hrobů, nalézáme mrtvé se svázánýma rukama za zády, ženy zažily znásilňování, jsou bombardovány školy a nemocnice, do okolních zemí zamířílo 5 milionů uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí.

Válka však přináší i světlé okamžiky, velmi podobné okamžikům 2. světové války. Můžeme vzdát holt ukrajinským ženám a mužům, bránícím svůj suverénní stát, stejně jako bránili svobodné Československo naši vojáci na východní i západní frontě, v improvizaci a hledání levných řešení zbraňových systémů, stejně jako naši legionáři při obraně Transibiřské magistrály, semknutí a pomoc nejen evropských států, stejně jako za 2. světové války pomáhala Anglie, Spojené státy, Sovětský svaz, Kanada a Austrálie.

Stejně jako tehdy pomohla mnoha běžencům z Československa Velká Británie a Spojené státy, tentokrát můžeme být hrdí i my, že občané České republiky a také našeho Turnova, pomohli a pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny s jejich zapojením do běžného života. Jednota Evropy i obyvatel České republiky proti agresi Ruska je mimořádná a také pro budoucnost zcela zásadní.

Válka pravděpodobně nebude krátká. V naší roztěkané a uspěchané době budeme hledat trpělivost, jak my vůči ukrajinským běžencům, tak i oni s námi. Bude potřeba od krátkodobé pomoci, přejít k té těžší formě – pomoci dlouhodobé. Budeme muset chtít obětovat kousek našeho pohodlí, udržet na uzdě svou nedůvěru v cokoli nové. 

Už dnes doutnají v naší společnosti první jiskry závisti spojené s finančními dávkami uprchlíkům, slevami na jízdné, začleňováním dětí do společnosti. Jen málo z nás si dokáže představit situaci naprosté většiny uprchlíků, kteří si vzali do jedné ruky kufr, do druhé své dítě a jen tak vyrazili do cizí země hledat bezpečí. Jsou samozřejmě výjimky i dobře finančně situovaných Ukrajinců. Ale my se prosím vžijme do situace té prchající většiny s jedním kufrem stejně tak, jako se třeba dokázali vžít Angličané v případě českých dětí zachraňovaných sirem Nicholasem Wintonem na začátku 2. světové války.  

Moc bych chtěl, aby se to povedlo a stejně jako se třeba občané Československa dobře cítili v Anglii, v dobách druhé světové války, aby se i občané Ukrajiny dobře cítili v České republice i v Turnově. Nedokáži dohlédnout, kam až Rusko zajde, jaká další omezení válka v Evropě přinese.

Přál bych však nám všem, abychom našli podobnou odvahu jako ti, které si zde dnes 8. května 2022 v Den vítězství a ukončení 2. světové války připomínáme. Aby i oni mohli být hrdí na nás.

Ing Tomáš Hocke, starosta Turnova




Zprávy Turnovska

KRÁTKÉ ZPRÁVY 28. LISTOPADU

KRÁTKÉ ZPRÁVY 24. LISTOPADU

TURNOVSKÉ NÁMĚSTÍ OZDOBIL VÁNOČNÍ STROM

TURNOVSKÝ PŘEDVÁNOČNÍ KALENDÁŘ