OCENĚNÍ PRO TURNOVSKÉ ARCHEOLOGY

Mimořádným úspěchem se může pochlubit tým archeologů turnovského muzea vedený Janem Prostředníkem. Objev pozůstatků gotického kostela sv. Alžběty v Jilemnici spojený mj. s nálezem hrobky s ostatky Valdštějnů byl navržen na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2016.

K objevu gotického kostela sv. Alžběty došlo na podzim roku 2016 v rámci archeologického výzkumu v areálu jilemnického zámeckého parku. Písemné zmínky o stavbě, sloužící tehdejším majitelům panství rodu Valdštejnů a Harantů z Polžic a Bezdružic jako poslední místo odpočinku,  pocházejí z počátku 16. století. Kostel zanikl při požáru v roce 1788 a nebyl už obnoven.

Výzkum nejprve odhalil kamenné ostění presbytáře, prokázal existenci 12 metrů dlouhé zdi s mocností 1,5 metru, která je pozůstatkem lodi kostela. Stavbu lze datovat do druhé poloviny 13. století, až přelomu 13. a 14. století. Jednalo se o jednolodní stavbu délky 25 metrů, šířky 13 metrů a šířky presbytáře 7,5 metru. Nález třech kostrových hrobů byl objeven v závěru výzkumu na jaře letošního roku. „Pod vrstvou suti byla objevena původní úroveň podlahy kostela. Přímo pod ní se nalezly tři kostrové hroby, které prokazatelně pocházely ze 14. století a náležely tehdejším majitelům jilemnického dominia – Valdštejnům. Šlo o 3 dospělé muže ve věku cca 40 a 60 let. Přestože nejsme schopni určit, kteří z Valdštejnů nalezli v kostele sv. Alžběty své poslední spočinutí, v případě nejmladšího z mužů máme jistou indicii. Mohlo by jít o Zdeňka řečeného Dlouhý ze Štěpanic, který byl od roku 1375 uváděn jako majitel Jilemnice,“ sdělil Jan Prostředník.

Kostel byl využíván jako pohřební místo i později, což dokazuje nález pozůstatků zděné hrobky, kde byli uloženi syn a vnuk Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Výzkum dále prokázal existenci pravděpodobně dřevěného kostela, který byl poté nahrazen kamenou stavbou. „Hroby a hrobka nepředstavovaly jediný zajímavý objev v sondě pod sanktuáriem v presbytáři kostela sv. Alžběty. Těsně nad podložím jsme nalezli podezdívku stavby z velkých kamenů, která byla narušena základovým vkopem pro severní zeď presbytáře. Šlo tedy o stavbu nad vší pochybnost starší než znovunalezený kostel sv. Alžběty. Podezdívku, která v sondě tvoří severovýchodní nároží, můžeme s vysokou pravděpodobností označit za předchůdce kostela sv. Alžběty“, dodává Jan Prostředník.

Památka by měla být zpřístupněná veřejnosti na podzim příštího roku. Samotná nominace na tuto cenu představuje velký úspěch, nález pozůstatků gotického kostela byl zařazen mezi 5 významných počinů v památkové péči a získal 2. místo. Muzeum přiblíží nález veřejnosti na přednášce konané 19. října od 17.30 hodin v Kamenářském domě. 

(red)