LOUTKÁŘSKÁ PŘEHLÍDKA TURNOVSKÝ DRAHOKAM SLAVÍ 30 LET
Rozhovor s Petrem Zárubou o historii zdejší loutkářské přehlídky. A také o dětském publiku, kterému se navzdory “výdobytkům” elektronické zábavy loutkové divadlo stále líbí.
“První ročník loutkářské přehlídky Turnovský drahokam se konal v říjnu 1983. U toho jsem chyběl, protože jsem byl v září povolán na vojnu. Přehlídka pro mne, ale jen jako pro diváka, začala v roce 1985. Organizačně tehdy byla nejvíce zapojena vedoucí Jana Hrazdírová, dnes Farská, která pracovala na tehdejším kulturním zařízení JKP Turnov a vlastně se o první ročníky starala, včetně propagace, shánění souborů a tak. To trvalo do roku 1987, kdy z organizačních důvodů odešla z Turnova a tím pádem přehlídka skončila.”
Nikdo tenkrát neměl zájem loutkářskou přehlídku obnovit?
“V roce 1987 se tehdejší ředitel kulturního zařízení Petr Pešek pokusil do Turnova dostat okresní přehlídku loutkového divadla, tak tady proběhlo okresní kolo loutkářské přehlídky pro semilský okres. Pak následovala velká pauza do roku 1996. V tom roce jsme se rozhodli něco vymyslet, ale já jsem říkal, proč vymýšlet co už máme vymyšlené. A tak jsme se rozhodli navázat v roce 1996 šestým ročníkem na tuto přehlídku. Náš divadelní loutkářský soubor Na Židli byl v té době velice akční. Vymýšleli jsme různé další akce, z nichž některé tvrvají do dneška.
Zpátky k vašemu souboru a přehlídce.
“Tenkrát bylo naším zřizovatelem kulturní zařízení, postupem let jsme se ale osamostatnili a působíme jako samostatný spolek. Od obnovení šestého ročníku, což bylo 2. února 1996 jako jednodenní přehlídka v sále Správy CHKO Český ráj, se nápad líbil tehdejšímu řediteli kulturního centra Feštrovi. Už tehdy bylo hodně diváků, všichni se do sálku nevešli a jeden soubor musel představení opakovat, aby malé děti nebrečely. Václav Feštr tenkrát nabídl, zda to nechci přesunout do divadla. Tak se stalo už v následujícím roce 97 a byla to již přehlídka dvoudenní, později třídenní. Od roku 1996 jsem byl u všech ročníků.”
Když sledujete reakce publika, máte pocit, že se děti vlivem prostředí ve kterém vyrůstají, mění?
“Mám pocit, že se nejvíce mění tím, že rostou. Některé už za dobu trvání přehlídky mají svoje děti a chodí s nimi na představení. Důležité je, že dají přednost loutkovému divadlu před sezením u televize, počítače nebo telefonu. Mění se částečně jen to, že mnoho velkých divadel koncipuje představení tak, aby tam bylo něco i pro dospělé, takže se smějí i dospěláci.”
Scénáře her pro děti se jinak nemění?
“U pohádek je potřeba, aby tam byla akce. Pokud tam je, a je tam také komunikace s dětmi, je to velice dobré. Dřív se možná trošku styděly, takže občas jsou zatahovány do inscenace. Pokud soubor vše pojme jako klasiku, která se hrála v 90. letech, děti to přestává bavit. To by měl soubor poznat sám, že by měl něco přidat. Možná i proto jsme odešli od marionet, které nejsou až tak živé jako loutka. A také z praktického hlediska - lépe se to přepravuje.”
Takže něco se přece jenom mění.
“Mění se doba a podmínky kolem nás, děti jsou ale stejně vnímavé a upřímné, jen žijí v jiném prostředí. Mají rády i tu klasiku, jen se musí živěji podat.”
V čem loutkové divadlo děti nejvíce obohacuje?
“Je to pro ně potenciál do budoucnosti. Naučit se chodit na kulturní akce, naučit se vnímat kulturu jiným způsobem, než tak jak je někdy rodiče odloží k televizi nebo počítači. Učí se chovat i společensky vystupovat. Někteří rodiče to pojmou tak, že přijde chlapeček v bílé košili s vestičkou a mašličkou u krku. Učí se tak společenskému životu, jak to v divadle chodí. A především, hry zábavnou formou přinášejí mnoho poučného, s čím se děti v životě setkají.”
Jaká je vaše pozvánka na letošní jubilejní ročník Turnovského drahokamu?
“Určitě přijďte všichni, kdo máte rádi loutkové divadlo. Na třicátý ročník jsou pozvány výborné soubory, navíc se tradičně opět jedná o soutěžní postupovou přehlídku na Loutkářskou Chrudim. V loňském roce byla návštěvnost velice slušná, celkově odhaduji kolem dvou tisíc, a doufám, že letos bude ještě větší.”
Program
Děkuji za rozhovor (pm)
