DIVADELNÍ OPONA ZACHYCUJE TURNOV V ZÁVĚRU 19. STOLETÍ

4101-opona-j.JPG

Část restaurované opony.

Projekt „Restaurování historických artefaktů kulturního dědictví Muzea Českého ráje v Turnově, digitalizace a posílení ochrany”, identifikační číslo projektu: CZ.06.3.33/0.0/0.0/17 099/0007487, spolufinancovaného z Integrovaného regionálního operačního programu MUZEA II, výzva č. 76. Hlavním cílem projektu je zachovat, ochránit a přispět k rozvoji potenciálu kulturního dědictví Muzea Českého ráje. Předmětem realizace projektu je restaurování vybraných sbírkových předmětů z historické a etnologické podsbírky, z výtvarného umění a ze Scheybalovy sbírky.

     


Muzeum Českého ráje zadalo ke zrestaurování původní divadelní oponu, používanou s nějvětší pravděpodobností při prvních představeních v roce 1874. Zachycuje čtvrté nejstarší vyobrazení celkového pohledu na Turnov.


Jedná se o dílo úctyhodných rozměrů 757 x 482 cm, které však není signováno a ani přesně datováno. Proto můžeme o době jeho vzniku vést debaty a pouze se zatím domnívat, že byla instalována současně s dostavbou budovy. Přesto, že autorství opony není ještě s jistotou určeno (v minulosti se uvažovalo o Michalu Bělohlávkovi), zdá se, že by jejím tvůrcem mohl být Josef Macourek, což byl pražský malíř dekorací a krajinář, který pracoval kolem poloviny 19. století pro řadu ochotnických souborů. Pokud by tomu tak bylo, patřila by turnovská opona zřejmě k jeho posledním dílům, neboť zemřel 31. srpna 1874. Tedy v roce, kdy se turnovské divadlo otevíralo.  

Význam historické opony nespočívá pouze v tom, že jí vídávali návštěvníci turnovského divadla v poslední čtvrtině 19. století, ale významná je i svým námětem. Jedná se totiž o čtvrtý nejstarší dochovaný celkový pohled na město. Z historického pohledu je vyobrazení na oponě cenné už třeba jen tím, že můžeme rozpoznávat střešní krytiny turnovských domů. Poznáváme, že na konci 19. století stále ještě dominovaly šindelové střechy, následované pálenou taškou a tu a tam se objevovala i břidlice. Vzhledem k tomu, že máme ve sbírkách obdobný pohled na město, jehož autorem je jistě Michal Bělohlávek a který je i přesně datován (26. září 1857), jsme schopni vysledovat i určitý rozvoj města. Vidíme, že některé domy se v rozmezí necelých patnácti let významně rozrostly, objevily se první komíny turnovských továren, na Koňském trhu již fungovala pila apod. 

Restaurování opony měl na starost akademický malíř Jiří Látal se svým týmem, který měl svou prozatímní restaurátorskou dílnu na půdě mlýna Sýrovec nedaleko Vysokého Mýta. Tam byl dostatek prostoru, kde bylo možné rozměrné dílo celé rozbalit a pracovat na něm. Původní uložení opony, vzhledem k jejím rozměrům, nebylo šťastné, a proto se musel restaurátor nejprve vyrovnat s řadou záhybů a přehybů, které současně poničily i malbu opony. Kresba se poté stala čitelnější a dostala také zřetelnější obrysy. Poté přišla na řadu dubláž (nažehlení) na nové plátno stejné struktury a gramáže jako originál a následné vypnutí na nový konstrukčně vyhovující vypínací rám, kde byla opona v defektech tmelena a retušována. Na závěr byla z důvodu ochrany přelakována. Použití materiálů vycházelo z materiálových zkoušek v průběhu prací a zohledňovalo materiály, které prokazují reverzibilitu, stálost a šetrnost k originálnímu dílu.  

V současné době restaurátor svou práci dokončil a zbývají již jen zásahy, které budou provedeny těsně před prezentací opony. S jejím stálým vystavením je počítáno pro foyer po přístavbě turnovského městského divadla. Pokud by vše šlo alespoň trochu podle plánů, mohli by se návštěvníci pohledem na nově restaurovanou oponu potěšit zhruba v horizontu tří až čtyř let. 

(dm)




Zprávy Turnovska

STAVBĚ NOVÉ KNIHOVNY PŘEDCHÁZÍ DEMOLICE LETNÍHO KINA

MRAZY PŘEKVAPILY?

DALŠÍ KROK K VÝJEZDOVÉMU CENTRU IZS NA VESECKU

ZBÝVÁ POSLEDNÍCH 500 TUN KOMPOSTU