JAK VZNIKAJÍ HORY?

Dva roky po skončení výstavy „Jak vznikají hory – tajemství deskové tektoniky“ připravil geolog Jan Bubal stejnojmenný cyklus přednášek, který bude vycházet právě z této výstavy. 

Postupně budou představeny všechny geologické procesy, které probíhají uvnitř naší planety a na jejím povrchu se projevují vznikem horských masivů, příkopových propadlin nebo geomorfologických útvarů, ale také sopečnou činností nebo zemětřesením. Pochopit fungování těchto procesů je pro člověka často velmi složité, jelikož náš život počítáme na desítky let, zatímco trvání geologických procesů, s výjimkou okamžitých projevů jako je výbuch sopky nebo zemětřesení, často v miliónech let, navíc v podmínkách, které neumožňují přímé pozorování. Většina geologických procesů má totiž svůj základ hluboko pod povrchem, v zemské kůře, plášti nebo dokonce v jádře, kde panují vysoké teploty a tlaky.

Přednáškový cyklus je určen široké veřejnosti, od školáků až po nadšence se zájmem dozvědět se něco o fungování naší planety. Nebude založen na pouhé teorii a definicích. Jednotlivá témata budou ilustrována aktuálními výzkumy, názornou grafikou, obrazovým materiálem i řadou zajímavých souvislostí. Odborné pojmy budou vždy přehledně vysvětleny a počítá se i s diskusí s návštěvníky. Přednášky budou probíhat vždy ve čtvrtek od 17:00 v přednáškovém sále Muzea Českého ráje v Turnově. Přednášející: Mgr. Jan Bubal, geolog Muzea Českého ráje v Turnově. Vstupné 50 Kč.

26. 2. Jak vznikají hory?

Kdybychom měli odpovědět na otázku jakým způsobem vznikají hory, tak odpověď určitě nebude jednoznačná. Horotvorné procesy označujeme termínem orogeneze, který je odvozen z řeckých slov oros (hora) a genesis (zrození), a zahrnuje všechny geologické procesy vzniku horských masivů. V geologické terminologii je orogeneze chápána jako vznik pásemných pohoří v důsledku kolize a následné deformace litosférických desek. Pokud se ale podíváme na orogenezi jako vznik topograficky pozitivního georeliéfu zjistíme, že hory nevznikají pouze na kolizních rozhraních dvou desek, ale také mimo ně, často v důsledku tektonických dějů a/nebo vulkanické činnosti. Například na dně všech oceánů existují rozsáhlá pásemná pohoří, která svojí délkou zastíní nejvyšší pohoří na souši, přestože nevznikla kolizí dvou litosférických desek, ale naopak jejich oddalováním. O uvedených tématech a ještě mnoha dalších se dozvíte v přednášce.