TAKÉ V TURNOVĚ VZPOMÍNÁME NA GENERÁLA EMILA BOČKA

Armádní generál Emil Boček po odhalení pamětní desky Ludvíku Koškovi na zimním stadionu v Maškově zahradě 2. dubna 2016. 

V sobotu 25. března zemřel v požehnaném věku 100 let poslední válečný pilot 310. československé stíhací perutě RAF generál Emil Boček. V roce 2016 byl jedním z hlavních hostů u příležitosti odhalení pamětní desky turnovskému rodákovi, rovněž valečnému pilotovi v Británii Ludvíku Koškovi, jehož jméno nese zimní stadion v Maškově zahradě.

V sobotu 2. dubna 2016 se na zimním stadionu v Turnově konal znovuobnovený Memoriál Ludvíka Koška. V novodobé historii se jednalo o první ročník turnaje pořádaný na počest válečného hrdiny, pilota RAF a bývalého turnovského hokejisty. Součástí programu turnaje bylo odhalení pamětní desky Ludvíka Koška na v průčelí stadionu.

Vedení turnovského hokejového klubu se podařilo na tuto akci pozvat generála Bočka, který společně  s Jiřím Koškem, synovcem Ludvíka Koška, za přítomnosti asi pěti stovek Turnováků pamětní desku slavnostně odhalil.

Měl jsem tu čest tuto akci moderovat a s panem generálem Bočkem strávit asi dvě hodiny. Už tenkrát, v generálových úctyhodných 93 letech, mě fascinovala jeho vitalita, životní nadhled a skvělý smysl pro humor.

Proto mě nepřekvapilo, že pár týdnů po návštěvě Turnova, usedl začátkem července na londýnském letišti Biggin Hill do dvoumístného letounu Supermarine Spitfire IX a po 71 letech se v něm opět proletěl. Britský pilot mu dokonce na krátkou dobu předal řízení stroje. „Bylo fantastické po sedmdesáti letech znovu letět ve spitfiru. Na to se nezapomíná. Sice bych nemohl dělat akrobacii nebo přistát, ale létat jsem nezapomněl,“ vzpomínal tenkrát po přistání Emil Boček. 

K jeho nedávným 100. narozenimám mu osobním dopisem poblahopřál i anglický král Karel III.

Emil Boček se narodil 25. února 1923 v Brně, po dokončení měšťanské školy se začal učit strojním zámečníkem. Ve svých 16 letech odešel přes Balkán a Blízký východ do Francie, kde se přihlásil do československého vojska. 

Po pádu Francie odplul s dalšími dobrovolníky do Velké Británie. Začínal tam jako letecký mechanik u 312. československé stíhací perutě RAF. Po pilotním výcviku v Kanadě na podzim 1944 nastoupil jako stíhač u 310. československé stíhací perutě. Během 26 operačních letů, ve kterých doprovázel britské bombardovací svazy, nalétal necelých 74 hodin. 

Po válce letectvo opustil a pracoval v různých strojírenských profesích. Emil Boček byl držitelem mnoha vyznamenání. Českými prezidenty mu bylo dvakrát propůjčeno nejvyšší vojenské státní vyznamenání Řád Bílého lva, v květnu 2019 byl povýšen do hodnosti armádního generála.

S armádním generálem Emilem Bočkem se rozloučíme s vojenskými poctami v úterý 4. dubna ve 14:00 v jeho rodném Brně.

Čest jeho památce!

Pavel Mlejnek, HC Turnov 1931